Měsíc se s měsícem sešel a opět jsme kromě volejbalové neděle měli i narozeninovou. Byli jsme domluveni, že po AVL půjdeme ihned slavit, ale ty tři utkání po sobě – opravdu jedno za druhým s jedinou pískací pauzou – nás unavilo víc než celodenní hraní.
Z toho důvodu jsme si dali tři hodinky na regeneraci a sraz byl naplánován na 18:00 k Magistrovi. Každý pauzu využil jak nejlépe uměl; víc jak půlka týmu si zdřímla, takže jsme museli někoho vzbudit a jistý člen se málem utopil ve vířivce:)
Pavlovi nechyběl apetit, takže se nemohl rozhodnout, co si objedná, a tak vzal útokem jídlení lístek od shora dolů. Neodolal ani pověstným obalovaným švestkám, a tak je jsme konečně všichni viděli, ochutnali (a zvítězili).
Jakmile jsme dojedli, dorazila i Katka a slavení mohlo začít. Společně jsme si zapěli Hodně štěstí, zdraví, Hanka zpod stolu vytáhla úžasně vypadající a stejně tak dobré tiramisu a rozbalili jsme si dárečky – set laků na nehty v sebrankovské trikolóře, fotečku, jež jsme již pyšně pověsily na zeď, lahvinku na posilněnou při dalších utkáních a poukázku na romantickou večeři s bowlingem, kterou určitě využije celý tým.
A pak už jsme jen jedli, pili, tunelovali tiramisu, lakovali si navzájem nehty (ty jediné dokázali přebít Pavlův zájem o jídlo) a zhodnocovali dopolední volejbal.
Krása! Kdo bude slavit teď?
Žádné komentáře:
Okomentovat